Úvod
Kalendář akcí
Historie
Tradice
Fotogalerie
Osobnosti
Mapy
Informace
Odkazy
Kontakty


[CNW:Counter]

  • Historie borkovanské školy
  • Borkovanský větřák
  • Borkovanský rybník
  • Vlastivěda moravská
  • Pečeť

    Vlastivěda moravská - Borkovany

    Severovýchodně 6,7 km od Klobouk v dolině mezi kopci Randlerem (362 m), Vinohrádkem (336 m), vrchem Těšanským (241 m), Strážným (291 m), kopcem Borkovanským (335 m), Bošovským (344 m) a Hostěhradským (321 m) leží osada Borkovany. Připomíná se na začátku 13. století. Náležela Lvu Klobuckému, který daroval ji klášteru premonstrátskému v Brně (r. 1209).

    R. 1447 kněz Matěj, opat, a konvent kláštera Zábrdovského pohání Milotu z Tvorkova a Hončovic k soudu. V listině se praví mimo jiné: " - - že nám pobral naše vína v Borkovanech a chtěli to listem posílacím ukázati, ku kterémužse zná, že jest kázal pobrati."

    R.1511 zastavil klášter ves Borkovany Janu Petrovskému na padesát let. Pak připadaly opět klášteru a náležely mu až do zrušení, načež měly s Klobouky stejné držitele.

    Po válce třicetileté. Borkovany utrpěly válkou třicetiletou mnohých svízelů a lidé opouštěli i zde svůj majetek a prchali do ciziny. R. 1620 čítaly Borkovany 57 domů a 370 obyv.; r. 1656 22 domů a 140 obyv. R. 1668 bylo zde osedlých domů 30 (1 celoláník, 12 pololáníků, 10 čtvrtláníků, 6 zahradníků a kopáčů a 1 domkař). Pustých domů a hospodářství bylo v udaném roce 29 (4 láníci, 1 tříčtvrtník, 9 pololánů, 4 čtvrtlány a 11 domkařů). K celolánu náleželo 48, k půllánu 24 a ku čtvrtlánu 12 měřic polností. Usedlí měli úhrnem 456 mír polností a 28 osmin vinohradů obdělaných. Ostatní polnosti byly dosud pusté a neobdělané.

    Poddanské poměry. Každý pololáník, jichž r. 1809 bylo 23, byl povinnen týdně po 3 dny s 1 koněm vrchnosti robotovati. Dvanáct čtvrtníků z rozdělených půllánů měli po dvou společně touže povinnost, jako pololáník, totiž týdně po 3 dny s jedním koněm pracovati. Z 51 čtvrtníků katastrovaných byl každý povinnen 2 dny týdně ruční práci konati. Domkaři, kteří nebyli v katastru zapsáni, jichž bylo 49, museli ročně po 13 dnů robotovati. Také hofeři byli povinni po 13 dnů ročně pracovati.

    Dvorním reskriptem ze dne 10. února 1783 bylo nařízeno, aby na všech komorních a na statcích zrušených klášterů byly všechny dosavadní roboty zrušeny a s poddanými učiněna byla smlouva o poplatcích na místě roboty. Taková smlouvaučiněna mezi administrací statků zrušeného kláštera Zábrdovského a mezi poddamámi Borkovanskými teprve dne 20. února 1809. Umluveno a usneseno bylo, že na místo roboty budou ročně platiti: Pololáníci 14 zl. 20 kr., čtvrtníci z rozdělených půllánů 7 zl. 10 kr., starší katastr. čtvrtníci 8 zl. 15 kr., staří chalupníci 2 zl. 45 kr., chalupníci v katastru nevyznačení 1 zl. a konečně hofeři ročně 1 zl. Vrchnost si však vymínila, že každý pololáník dodá ročně 2 a čtvrtník 1 honce k honbě. Poddaní budou však i na dále povinni vrchnosti pracovati, za což ale budou placeni, a sice: za oračku 1 míry (533 1/3 []°) pole 20 kr. (šajnů t.j. asi 28 haléřů); za orání ozimu neb jařiny 24 kr.; za vyvážení hnoje od fůry 5 kr.; za vyvežení semena ze sýpky na pole od měřice 1 kr.; při svážení obilí s pole do stodoly od 1 mandele 3 kr.; za svežení sena neb otavy z panských luk do dvora za fůru 12 kr.; o žních platiti se bude 18 kr. denně, při jiných pracích 15 kr.; chalupníkům platiti se bude za dělání sena a otavy u dvora Částkovce od sečení, sušení, hrabání a postavení do kup (od 1 míry) 30 kr. Vrchnost nikdy nebude více žádati, nežli 2 dny práce týdně od pololáníků a čtvrtníků, od chalupníků pouze 1 den týdně. Kdyby však vrchnost během času hospodářství zanechala, tedy umluvené zde práce odpadají.

    Kostel, fara, škola a hřbitov. Borkovany bývaly přifařeny do Klobouk, což vyrozumíváme z listiny z r. 1516, dle které klobucký farář Jakub žaloval Jana Petrovského z Hrochova pro zadržení desátku ze dvora v Borkovanech na 30 kop gr. Byl tam kostel filiální již před rokem 1672 a stával na obezděném hřbitově.

    Dle děkanské matriky Hustopečské měl kostel filiální 1 oltář, 1 stříbrný pozlacený kalich, 3 kasule a j. Jelikož byl kostel tento malý, postavil Zábrdovský klášter r. 1746 nynější kostel zasvěcený nanebevzetí Panny Marie a zřízeny byly 3 oltáře (poboční: sv. Jana Nep. a sv. Anny). Na věži jsou 4 zvony: 450 kg, 350 kg, 50 kg, a 35 kg těžké.

    Ještě r. 1753 byl kostel Borkovanský filiálkou kostela Klobuckého, odkud každou třetí neděli byly konány služby Boží. Filiální kostel Borkovanský spravován faráři z Klobouk. Dne 6. června 1753 ustanoven byl v Borkovanech první kurát Benedikt Královecký.

    Po zrušení kláštera Zábrdovského patronem kostela v Borkovanech stal se náboženský fond. R. 1810 odvedl eráru kostel Borkovanský stříbrný kalich , vážící 1 libru a 3 ½ lotu (½ kg). Patronát kostela přešel r. 1820 na vrchnost Klobuckou, patronat fary zůstal při nábož. fondu. R. 1821 byl kostel vně i vnitř důkladně opraven, r. 1822 vymalován, oltáře i obrazy, kazatelna a stolicenákladem patrona opraveny a obnoveny. R. 1836 byl hlavní oltář nákladem patrona zcela obnoven.

    Až do r. 1753 nebylo v Borkovanech fary. Teprve jmenovaného roku zřídil zábrdovský opat Krištof Matuška samostatnou faru pod patronátem svého kláštera. Byla na poschodí. R. 1858 měla 69 měřic polí, 1 louku a 8 povozů sena a tolikež otavy; desátek vybaven roční rentou 850.56 K. Zdaliž v tom obsaženo oněch 200 K, kteréž farář měl ročně z důchodů vrchnostenských není známo. Z toho měl vydržován býti kooperator.

    R. 1787 přiděleny byly Borkovany děkanství Klobuckému. R. 1854 shořela fara i s hospodářskými budovami a nákladem patrona znova byla vystavěna.

    V duchovní správě nejdéle působil: Jiří Karna 1762-1776, Frant. Zhořel 1816-1833, Josef Foltys 1833-1863 a Petr Trávníček 1864-1877. Od r. 1903 jest farářem Ignát Hrubý.

    Přifařeny jsou jen Borkovany s 1089 katolíky, 192 evangelíky a 4 židy.

    Hřbitov býval od prvopočátku až do r. 1831 u kostela prvého i nynějšího. Když však r. 1831 řádila v Borkovanech cholera, zřízen byl hřbitov za osadou, kde se až dosud pochovává.

    Škola stávala v Borkovanech již před r. 1797 vedle kostela v č. 86. Zakoupením panství Klobuckého (13. září r. 1820) ryt. Neuwally přešel i patronat školy na tyto statkáře. Když dne 16. května 1831 při velkém požáru vyhořela i stará školní budova, postavil ji znovu velkostatek Klobucký. R. 1858 měla škola roční rentu v obnosu 28 zl. 22¾ kr. konv. mince. Toho roku bylo v Borkovanech 148 dětí školou povinných. R. 1883 vystavěna byla nová dvoutřídní budova školní. R. 1889 bylo zde 211 žáků školou povinných, takže připadalo na jednu třídu 105 žákův. V letech osmdesátých povstala rozepře mezi velkostatkem Klobuckým a úřady školními o vydržování školní budovy a dodání dříví a velkostatek byl po dlouhé rozepři od těchto dávek osvobozen. Nyní jest škola trojtřídní.

    V kontribučenském fondu Klobuckém mají Borkovany 96 podílů a 34.33% čili 26649.70 K jistiny.

    Ve staré pečeti z r. 1714 viděli hrozen, krojidlo a květinu, v pečeti z r. 1749 jen kosíř a hrozen. (Tab. I. 3.)

    Již r. 1836 byla zde palírna a hospoda.

    R. 1670 bylo zde 32 domů obydlených a 210 obyv.; r. 1790 155 domů a 791 obyv.; r. 1809 bylo v Borkovanech 23 pololáníků, 12 čtvrtníků z rozdělených půllánů, 51 katastr. čtvrtníků, 21 katastr. chalupníků a 49 chalupníků v katastru nezanešených. R. 1858 bylo 1133 duší (959 kat., 166 ev. a 8 židů); r. 1880 274 domů, 1214 obyv.; r. 1900 měly Borkovany a sice: občané usedlí: rolí 945.4 ha, luk 12.1 ha, zahrad 18.07 ha, vinic 13.3 ha, pastvin 68.4 ha a neplodné 42.9 ha, katastrální výnos 30888.62 K; velkostatek: rolí 196.3 ha, luk 5.5 ha, zahrad 11.6 a, vinic 18 a, pastvin 2.8 ha, lesů 113.9 ha a neplodné 81.5 ha; domů napočítáno 289 a 1287 obyv. slov.

    Z rozličných důležitějších nehod a neštěstí zaznamenáváme: R. 1817 veliká drahota, míra žita stála až 35 zl., míra pšenice 45 zlatých; r. 1830 ztratily Borkovany téměř všechen hovězí dobytek; r. 1831 (16. května) o 3. hod. odpol. vypuklpožár, který ztrávil 119 domů, 69 stodol, 17 lisoven a mnoho hospodářských stavení; r. 1836 onemocnělo mnoho osob na choleru; r. 1839 (1. září) vypukl požár v chalupě Frant. Dršky a ztrávil 11 stavení. R. 1849 a 1854 řádila zde cholera. R. 1861 (14. května) strhla se průtrž mračen od 5. hod. odpol. až do 11. hod. v noci. Nejvíce utrpěly: Borkovany, Těšany, Moutnice a Rozářín. V Borkovanech poblíž strouhy vše ve dvorech a zahradách odplaveno do nížin u Moutnic. R. 1865 hrozné krupobití a na to 1. srpna požár, který ztrávil 128 stavení, mnoho stodol a lisoven, mnoho dobytka a drůbeže, též nemocný člověk uhořel. R. 1883 zrušení silniční trati z Martinic do Borkovan bylo usnesením provedeno. R1883-1885 obci bylo povoleno vybírati 71 2/3 % obecní přirážky z 9180.66 K přímé daně; r. 1893 obci povoleno vypůjčiti 10.800 K k uhrazení obecních dluhů; téhož roku řádila zde spála.

    Obyvatelstvo živí se rolnictvím, chovem dobytka a pěstováním ovocného stromoví. Jen malá část pracuje v továrnách brněnských. Ze živnostníků jsou zde 2 kováři, 3 obuvníci, 3 krejčí, 1 stolař, 1 kolář, 1 pekař, 1 řezník, 5 zedníků, 1 zámečník, 1 pokryvač, 1 tesař, 1 kartáčník, 3 hostinští; poblíž stojí větrník a cihelna. - Spolky jsou zde pouze 2: Cyrilská jednota a Potravní spolek. Také je zde hudební kapela.

    Názvy pozemků: Místní trať, pole nad Hladovcem, Ořechové žleby, Bílé hlíny, Hladna, Hladna pod Horou Veselou, Hora Veselá, Hory Netroufalky, Hora Frýdberk, Hora Piskořov, Hora Randlyčky, Dlouhý, Rozehnalky, Hora Příčiny, Hora Světlá, Částkovec, Padělky a pole od Klobouk, Klínky u kříže, Ztracené pole, Otnický žleb, Padělky od Šitbořic, Těšan, Bošovic, Újezda, Klobouk a od Lupiška, na Vysoudilkách.

    Všech parcel jest 5592, které náleží 1012 majitelům. U Borkovan nachází se v jílech sádrovec.



    (Doslovný přepis)
    (Vlastivěda moravská - Klobucký okres / Karel J. Bukovanský / Brno - Muzejní spolek, 1909)




    Neoficiální stránky obce Borkovany 2009